Podklady pro prezentaci
kandidátů na funkci děkana FF.
Teze volebního
programu. 26. října 2005
doc. PhDr. Zdeněk Pechal, CSc.
Děkan fakulty přebírá zodpovědnost za kvalitu výuky,
vědecko-výzkumnou koncepci fakulty, za rovnocenné postavení fakulty v rámci UP, za důstojné místo fakulty v rámci národního vysokého
školství a za její dobré jméno doma v
zahraničí. Děkan fakulty musí vytvořit předpoklady
pro vysokou odbornou úroveň studia a v
akademické obci vytvořit tvůrčí pracovní atmosféru se vzdělanými, samostatně a
svobodně myslícími absolventy.
Předpokladem rozvoje fakulty je ekonomická stabilita.
Rozvoj fakulty chci
založit na následujících prioritách:
Studenti:
Vytvářet podmínky pro studijní pobyty v zahraničí.
Získat adekvátní formou studentský názor na kvalitu výuky na
FF. Zcela jasně deklarovat, že tato zpětná informační vazba bude odpovědně
využita ke zlepšení kvality studia.
Dvě třetiny stipendijního fondu využít systémově na
prospěchová stipendia.
Za reálné pokládám zvýšenou podporu dílčích tvůrčích aktivit
studentů.
studentské vědecké a umělecké projekty
ocenění studentských uměleckých úspěchů
ocenění významných studentských aktivit, které významným
způsobem prosadí FF v republikovém rámci
Poplatky spojené se studiem: pokládám za správné diferencovat mezi studenty s dlouhodobě špatným přístupem ke studiu a
studenty, již se do problémů dostali ne vlastní vinou.
Nastupující akademická generace:
Orientace doktorandských aktivit na Fond rozvoje vysokých
škol a získání tvůrčích studentských stipendií.
Systematická a jasně vymezená
podpora kvalifikačního růstu nastupující akademické generace.
věk do 30 let – systém vnitřních grantů, 2 oblasti
do 20 000 na dílčí
akci související s kontrolovatelným
výstupem – publikací se stanoviskem
kolegia oborů - konkurenční
prostředí - zapojení do Grantu Rozvoje
VŠ
50 000 koncentrace na vyšší částky
s kontrolovatelným výstupem –
recenzovaná monografie. Částku 50 000 –
získá na tomto základě: prokáže, že se o
grant ucházel v grantových agenturách mimo UP, zařazení do edičního plánu
FF, publikace, souhlasné stanovisko
kolegia oborů, kniha je přijata
k tisku, je asistentem FF – buď jako cílová odměna, nebo peníze spojené s
realizací projektu.
Stejná cílová odměna pro
docenta, který se bude habilitovat
do 35 let věku, profesora do 45 let věku. Vyplacené finance se fakultě
vrátí ve formě rozpočtové položky "nespecifikovaný výzkum".
Věda a výzkum:
Orientace na aktivní politiku v konkurzním řízení. – hledání
lidí do konkurzů, oslovení těchto lidí – význam osobností – jak financovat -
prostřednictvím České konference rektorů rozšířit rozvojové programy o podporu
kariérního rozběhu vysoce nadaných mladých odborníků.
Prosazovat koordinovanou vědecko-výzkumnou orientaci fakulty
– vymezit oblasti výzkumu a možnost zapojení pracovišť, která se dosud na
výzkumu nepodílí, nebo podílí jen okrajově
Vytvořit střednědobý výhled grantového zaměření fakulty – mít
dlouhodobě připravené granty
Podpořit přípravu projektů a zlepšit grantovou
úspěšnost FF – poradní skupina 3-4 lidí, nimiž bude příslušný proděkan
konzultovat možnosti, koncepci projektů – tito lidé by měli mít za tuto činnost
osobní příplatek, měli by mít podíl na grantovém výsledku
Finanční ocenění pro grantové projekty, které neuspěly, ale
které splňují hledisko kvality
Referentka pro vědu a výzkum by měla výrazně z formální
stránky napomáhat při zpracování projektů
lidé, kteří jsou součástí grantových komisí – rovněž
zvýhodnění
Podpořit zapojení do mezinárodních forem výzkumu.
Zahraniční styky:
Zvýšit procento studentů vyjíždějících do zahraničí, rozšířit
dnešní spektrum zahraničních aktivit – zmapovat dosavadní aktivity a tam, kde tyto smlouvy
chybí, najít cesty, jak tuto situaci změnit.
Nalezení grantových zdrojů pro výuku zahraničních odborníků
na FF.
Grantově prosadit
"joint degree corses" jako odrazový můstek pro rovnocenné zapojení
FF do mezinárodního vzdělávacího systému,
za prioritní pokládám využití nabízených zahraničních zdrojů.
-
využít
krátkodobých sokratovských pobytů zahraničních odborníků, v rámci „joint
degree corses“ zaplatit
zahraniční odborníky u nás z grantových zdrojů. Vytvořit koncepci dlouhodobé spolupráce se zahraničními
pracovišti – otázka zahraničních partnerských pracovišť
-
ucházet
se o granty EU
Vytvořit systém nabídky výuky v cizím jazyce pro zahraniční
studenty.
Mzdy a finance:
Průhledné a veřejně
kontrolovatelné finance
Vypracovat metodiku pro přidělení finanční částky, se kterou
bude moci pracoviště samostatně hospodařit.
Viz podrobné vysvětlení
v dodatcích.
Studijní programy:
Zvýraznit poradní roli
kolegia oborů při koordinaci a tvorbě studijních plánů
Podpora akreditace
nových oborů. Podmínkou nového oboru
musí být jasná personální a finanční rozvaha. Nový obor nesmí rozmělňovat
dosavadní mzdový fond.
Koordinace výuky v rámci studijních programů – návrat
k velkým společným přednáškám pro daný studijní program.
Podpora rozvoje placených forem celoživotního vzdělání.
Propojit aktivity
Střediska distančního vzdělávání s filologickými obory a placenými
formami studia. Zde mám na mysli enormní zájem o kombinovanou formu
filologického studia, která by mohla být pro filologii významným zdrojem financí a finanční
zabezpečení filologických oborů.
Podpora rozvoje studijních oborů směrem k zahraničí -
podpora mezinárodně uznávaných diplomů
Účast zahraničních odborníků ve výuce
Umělecké centrum:
Najít nové akreditační
možnosti uměleckých oborů.
Využít veškerých
manažerských možností pro
financování objektu . Manažerský záměr Uměleckého centra musí jasně definovat
šíři potenciálu Uměleckého centra a způsob využití nabízejících se možností.
Manažer – ne styčný důstojník - ale
iniciátor pohybu, ne sběratel impulsů, ale zdroj impulsů – reklamní nabídka - dát okolním světu vědět, že tyto prostory
existují – domácí komerční sféra a
reprezentace firem, zahraniční nabídka – Evropa, Amerika - spojení
reprezentativní budovy s promyšlenými zahraničními kurzy
Vztah k UP
Rozkvět Filozofické fakulty bude přispíval k rozvoji UP
a rozvoj UP by se neměl dít na úkor
Filozofické fakulty.
Chtěl bych, aby slovo Filozofické fakulty mělo patřičnou váhu
a aby odpovídalo váze počtu čtyřem tisícům studentů. Dlouhodobě investičně
odsunovaná generální oprava budovy Křížkovského 10 by
měla být realizována v plánovaném čase.
Vedení fakulty:
V kolegiu děkana by měli zasedat lidé, kteří jsou
součástí jiných vysokoškolských grémií -
tuzemských a mezinárodních odborných sborů, grantových agentur, akreditačních
komisí, Rady VŠ odborných a jiných
institucí, jejichž činnost je pro FF rozhodující. Posílit roli kolegia oborů.
Vědeckou radu pokládám za
reprezentativní vědecký vzorek jednotlivých oborů Filozofické fakulty.
Akademický senát: jakékoliv zásadní rozhodnutí musí vedení
fakulty konzultovat s akademickým senátem a najít jeho většinovou podporu.
Zachovat dosavadní korektní vztahy s Akademickým senátem.
Místo proděkana pro
vědu a výzkum musí být obsazeno člověkem, který má vědeckou autoritu a
zároveň umí hájit závěry vědecké rady FF na vědecké radě UP a je schopen vytvářet vědecko-výzkumnou a grantovou
koncepci fakulty.
Zahraniční záležitosti: proděkan by měl vytvářet koncepci
zahraniční orientace FF, vytvářet podmínky pro
styk se zahraničními pracovišti, orientovat se v nabídce zahraničních
grantů a být v této oblasti poradcem. Zároveň by měl stát u zrodu mezinárodních
aktivit studijních programů a měl by
zajistit stabilní nabídku našich kurzů
do zahraničí.
Proděkan pro studijní záležitosti by měl mít stálý kontakt se studenty,
vytvářet s kolegii oborů koncepci studijních programů a jejich nových
akreditací, starat se o celkovou organizaci studia, jeho chod a
kvalitu.
Proděkan pro organizaci a rozvoj by měl zajistit, aby veškeré
zdroje, jež má fakulta k dispozici, přinášely fakultě prospěch a byly dobrým
materiálním základem pro vědecká a
výuková pracoviště. Měl by vytvářet legislativní rámec FF, organizační zázemí pro běžný chod pracovišť,
zprostředkovávat styk fakulty s veřejností a prostřednictvím informací pak tvořit obraz fakulty navenek. Na organizaci studia by se měl podílet
starostí o elektronickou evidenci
studia.
Aula FF UP 26. října
2005
Milé kolegyně, vážení
kolegové, vážená akademická obci,
nechtěl bych, aby od mého vystoupení bylo očekáváno plané
soupeření o tříletou zodpovědnost za veškeré dění na Filozofické
fakultě. Svým vystoupením vás chci přesvědčit, že jeho smysl je jiný. Chci využít této příležitosti, abych
se z pozice téměř desetiletého působení ve vedení fakulty pokusil vyjádřit
svůj názor na hlavní problémy, které postupně na fakultě vykrystalizovaly a o
nichž se domnívám, že by měly být děkanem fakulty prvořadě řešeny. A co bych
si přál nejvíc, aby o
těchto problémech začala uvažovat akademická obec a senát fakulty.
Kandidáti na rektora se vzácně shodli na tom, že je
třeba zlepšit mediální obraz univerzity směrem navenek. Dodám k tomu, že mám pocit, že je třeba
zlepšit nejen obraz fakulty navenek, ale že je rovněž tak třeba zdůvěryhodnit obraz vedení fakulty před jeho akademickou
obcí. Co mám na mysli. Všichni víme, jaké zprávy šly tiskem o filozofické
fakultě za poslední rok. Jsem přesvědčen, že není možné zpochybnit slova pana tajemníka o tom, že lze jen stěží nést zodpovědnost za
manipulaci s účty, když k úpravám účtů docházelo po podpisech všech
odpovědných pracovníků. Děkan fakulty přijal opatření k tomu, aby
k podobným situacím v budoucnu nemohlo dojít. Co však vzbuzuje
pochybnosti, to je fakt, že nikde v hospodaření fakulty nechyběla objemově
zdaleka ne nezanedbatelná částka. Mám na mysli především to, že nevzbuzovalo
podezření, že některé položky objemově vybočovaly z porovnatelných
finančních objemů v rovině celé univerzity. Ale ani zde není fér dělat
zpětně chytrého. Ale přesto se domnívám, tak jako univerzitní akademický senát, že opatření, která byla
učiněna, neodpovídají vážnosti situace. Univerzitní senát má ale zřejmě na mysli poněkud jiná
opatření než mám na mysli já. Především se mi nelíbí, že jsme stále ve vleku
událostí. Nedělala mi dobře slova pana tajemníka, jehož ústy filozofická
fakulta děkuje jiným, za to, že nám byly otevřeny oči. Já jsem členem vedení
téměř 10 let a už nechci, aby mi byly otevírány oči zvenku. Myslím, že nastal
čas, abychom otevřeli oči sami a začali vidět sami. Filozofická fakulta má
rozpočet vyšší než 100 mil. korun. Jde o obrovské peníze a v tomto
obrovském finančním objemu jsme učinili krok – přijali jsme navíc dvě účetní
- krok,
který definitivně vyloučí chybu v účetnictví na konci finančního
systému. Věřím, že přes účty nemůže uniknout ani myš. Naší starostí by ale měla
být nejen formální správnost účetního dokladu, ale především účelnost a
hospodárnost platby samotné. Obávám se, že i kdybychom přijali deset nových
účetních, tak nám to v tomto smyslu nepomůže.Vysvětlím, o co mi jde. Celá
věc mě napadla, když došlo k nepříjemnostem kolem hlídací služby a dodnes
nevyjasněné ztrátě peněz během svátečních dnů a dnů pracovního volna. Vedení
fakulty se sešlo se zástupci hlídací služby kolem kulatého stolu, aby byly věci
vysvětleny. Majitelé firmy zastávali
názor, že nemohou mít oči všude. Náš argument by měl být asi takový, že
jestliže jsou věci neuhlídatelné podle bezpečnostní
služby samotné, tak by se mohlo začít uvažovat o jiné formě střežení objektů. A když jsem se
vrátil po jednání do pracovny a rozhlédl se kolem sebe, tak mě napadlo, že tam
vlastně není kromě počítače a magnetofonu co vzít. Nákladně vybavené
posluchárny, kde je koncentrováno drahé vybavení by bylo možné
zajistit jinak a domnívám se, že s menšími náklady. Z tohoto příkladu bych učinil
následující závěr: Porovnáním částek určeným
na určitou službu a výsledným efektem, bychom měli předejít možným
kuriózním situacím, kdy bychom mohli zjistit, že za hlídání zaplatíme více, než by nám mohlo být potenciální ukradeno. Jsem
přesvědčen, že z objemů plateb za několik uplynulých let je možné vyčíst
platby firmám, které vybočují svým objemem z plateb ostatních. Děkan
fakulty by měl přijat takové opatření, aby spolupráce s těmito firmami
byla pod veřejnou kontrolou jak senátu tak děkana fakulty. Bylo by rovněž
záhodno, aby do informačního systému SAP měli kromě děkana a tajemníka fakulty
přístup k informacím tohoto charakteru i další pověření lidé. Všichni
známe ty úsměvné situace, kdy je třemi mladíky smetáno listí z nádvoří za
vtipných poznámek kolemjdoucích. Proti
tomu samozřejmě nic nemám, ale mám povinnost se jako akademický funkcionář
zajímat o to, kolik za tyto úsměvné situace ročně zaplatíme. Zde tedy tento
závěr: děkan by se měl zaměřit na největší finanční objemy plateb na fakultě a
prověřovat jejich účelnost a hospodárnost – to znamená – neměli bychom platit
za nákup přístrojů a zařízení více, než je na trhu obvyklé. Senát by měl vyžadovat o platbách takového
charakteru informace od tajemníka
fakulty, který zdůvodňuje nakládání s rozpočtem. Věřím, že předkládané
rozpočtové tabulky by potom začaly mít jinou vypovídací hodnotu.
Další opatření, které
navrhuji je, aby všichni vedoucí pracovníci FF podepsali prohlášení, že ani
oni, ani jejich rodinní příslušníci nejsou součástí firem či společností, se
kterými naše fakulta udržuje platební styk a že nikdo z vedení fakulty
není v soukromém platebním kontaktu s firmami, které poskytují služby
filozofické fakultě. Myslím, že by děkan
měl dbát i na potenciální střet zájmů.
Jiným
problémem je průhlednost financování
kateder a organizačních jednotek FF. Jistě se shodneme na tom, že přiblížení
financí katedrám je všeobecně prospěšné a nutné. Toto vedení v tom jistý
kus práce učinilo. Na tomto shromáždění by ale měla padnout otázka, co dál. To
snad nechám na diskusi a několika větami se vrátím k současnému stavu.
Stará myšlenka o provázání financí s výkonem kateder je dobrá a plně ji
podporuji. Ale musí být vypracována správná metodika určení výkonu pracovišť.
Vedení fakulty a senát by měli požadovat nejen výslednou tabulku, ale i
přiloženou metodiku výpočtu a podkladová
čísla s uvedením zdroje. Každé pracoviště by mělo mít jasnou kontrolu nad
tím, že všechna plus jsou jí započítána. Toto by mělo býti
věcí veřejnou. Stejné analýze by měla
být podrobena všechna pracoviště FF.
Tedy i Středisko distančního vzdělávání, na kterém došlo
k největšímu procentuálnímu nárůstu pracovních sil za poslední tři roky na
ff, a to zhruba o 160%. V roce 2002 tam podle
seznamu přednášek byli lidé 3, dnes
podle seznamu přednášek lidí 5. Ve
skutečnosti 8. Jistě je tady vedoucí Střediska a může uvést mnoho důvodů pro
toto přijímání nových administrativních pracovníků. Za hlavní je možné pokládat
zvyšování počtu studentů v kombinovaném studiu. Ovšem toto zvyšování je možné
pozorovat i na katedrách. Na některých katedrách se zvýšil počet studentů
dvojnásobně, ale personální stav na katedrách se přitom nezměnil. Ale ani toto není ten pravý důvod, proč o
Středisku hovořím. Při přijímání nových administrativních pracovníků bylo vždy
zdůrazněno, že zisk střediska je tak velký,
že se tato nová administrace snadno zaplatí. A proti tomuto lze jen
stěží něco namítat. Právě tento zisk mě zajímá a není mi tak zcela jasný.
Uvažujme společně. Středisko vzniklo za situace, kdy kombinovaná forma studia
vyžadovala zvláštní péči, odlišnou od péče o studium prezenční.
Např. Katedra psychologie má akreditovaný studijní obor v kombinovaném studiu a potřebuje někoho, kdo se o toto
studium organizačně stará. Kdo vybírá poplatky, předává literaturu, stará se o
sepisování smluv atd. Těmito
administrativními činnostmi byl pověřen pracovník střediska a za tyto činnosti
je pracovník Střediska placen nikoliv z peněz Střediska, ale
z hlavního veřejného rozpočtu FF.
Jinými slovy: Katedra má akreditovaný kombinovaný studijní program a
předala organizační starost o tento obor pracovníkovi Střediska. Zisk, podle mého soudu, patří katedře, protože je na katedře vytvářen, a z tohoto zisku je
kompenzován plat zaměstnance Střediska. Tedy: jestliže katedra předala
organizační starost o studium, které odborně a akreditačně zabezpečuje, pak by
to nemělo automaticky znamenat, že se vzdává ve prospěch organizátorů svého
zisku. Druhou činností střediska jsou nejrůznější kurzy kateder, kurzy
celoživotního vzdělávání včetně mnohokrát diskutované češtiny pro cizince. Zisk opět vzniká na
katedře, která odborně zajišťuje výuku a měl by být součástí jejího výkonu,
s tím, že katedra pověří organizací kurzu pracovníka střediska placeného
z veřejného rozpočtu. Za třetí jde o samostatné aktivity Střediska – jako
jsou školení, instruktáže, samostatné akce střediska, které rovněž vytvářejí
zisk, tento zisk středisku patří, ale tento výkon by neměl být směšován
s výkonem předchozích dvou typů činností.
Tímto rozkladem nesměřuji ke snížení důležitosti střediska, ale ke zprůhlednění financí na FF.
Katedry by si měly začít hlídat své výkony, tím se stanou z virtuálních
peněz peníze konkrétní a konkrétní peníze lze velmi účinně veřejně kontrolovat.
A o veřejnou kontrolu nad finančními
toky na univerzitě a filozofické fakultě také by nám všem mělo jít
především. Na fakultě by mělo být jasné, na základě kterého výkonu vzniká zisk
fakulty. Teprve na základě tohoto rozboru je možné přiblížit peníze ke
katedrám. Metodika by si měla velmi pozorně všímat, kde zisk fakulty ve
skutečnosti vzniká.
K rozvoji studijních programů. Hlavním finačním problémem Filozofické fakulty v Olomouci
je množství oborů, jež vyžadují jistý
nezbytný počet odborníků, a tato odbornost je jen velmi stěží využitelná jinými
obory. V této souvislosti si vážím iniciativy mladých pracovníků katedry
historie, kteří se pokoušejí akreditovat
obor Starší dějiny s využitím uměnovědných oborů, tedy napříč odborným
potenciálem Filozofické fakulty. Oborový rozvoj fakulty s využitím
odbornosti napříč studijními obory bych osobně maximálně finančně podporoval.
Rovněž rozumím snahám katedry germanistiky, kde s využitím nevelkých
finančních prostředků vznikají obory, které mohou být obory vědecky
prestižními. Zde bych ale předpokládal, že finanční prostředky se fakultě vrátí
grantovou cestou. Čemu však od samého počátku nerozumím, je obor Aplikovaná
ekonomická studia. Samozřejmě chápu základní ideu. Rozšířit studijní nabídku
pro studenty UP o ekonomický dvouobor, o dvouobor, který na univerzitách chybí, a to spojením
klasických filologických studií a ekonomie. Tento úmysl má podporu UP. Je třeba
však dodat, že tato akreditace bude stát nemalé finanční prostředky. Modelová studie počítá
v prvním roce s investicí ze strany FF ve výši 2 mil. Kč. Ve druhém
roce se ztrátou asi čtvrt milionu a ve třetím roce se ziskem 1,3 mil. Ale i
tato rozvaha má háček. Je totiž vázána na 200 nových studentů FF. Rozumějme
tomu správně: aby byla ztráta pouze 2 mil Kč.v prvním roce studia, musela by FF
získat touto kombinací jiných 200 studentů, než jsou v současné době na FF se
současným stavem pracovníků. To by
znamenalo, že namísto 800 studentů v 1. ročníku prezenčního studia bude v 1. roč. studentů 1000. Že je to nereálné, to vědí všichni, a
to nejen proto, že nevidím posluchárny
s takovou kapacitou, ale především proto, že nevidím tak velkou volnou kapacitu
na oborech, se kterými by mohla být
ekonomie kombinována. Jestliže
tento nový obor nepřinese 200 nových studentů, bude to znamenat ztrátu, která
bude násobkem modelových 2 mil. A přitom byl původní záměr iniciátorů myšlenky nového ekonomického oboru spojen s
předpokladem útlumu jednooborových aplikovaných filologických oborů. Tedy např.
na Angličtinu se zaměřením na aplikovanou ekonomii se hlásí
neuvěřitelných 650 uchazečů a anglistika se tak dostává na absolutní špičku
zájmu o obory na FF. Tento obor měl být původně utlumen a nahrazen dvouoborovým ekonomickým studiem. Tomuto stylu uvažování
prostě nerozumím. Naopak si myslím, že oborů, o které je takový zájem, bychom
si měli velmi vážit a takovému studiu by měla být věnována maximální finanční pozornost.
Dovolím si ocitovat požadavky na přijímací zkoušku uchazeče o studium na Filozofickou fakultu v oboru Aplikovaná ekonomická
studia: základní znalost středoškolské algebry s důrazem na řešení
rovnic a nerovnic a jejich soustav,
aritmetickou a geometrickou posloupnost a užití logaritmů, potud citace
z veřejné nabídky ff pro příští přijímací
řízení. Moje otázka směřuje k tomu, zda by nebylo účelnější podpořit obor
s maximálním a reálným počtem uchazečů, investovat do oboru s dlouhou
tradicí a pomoci katedře novými pracovníky v oblastech, které doposud
nebyly jejím hlavním odborným zájmem a
nacházet jejich účelné propojení s jinými obory. Této investici zkrátka
nerozumím, ale vím jedno, tato částka nemůže filozofické fakultě nechybět.
Jedině, že by se uvažovalo o tom, o čem se v kuloárech mluví nejméně od r.
98 – a to je rozdělení FF na dvě nebo vícero fakult. A to je téma, které by zde
mělo být rovněž otevřeno. Protože jestliže jsou zde společné investice, pak by
mělo být jasné, zda tyto investice budou mířit ke společné fakultě anebo se
rozplynou v možném fakultním dělení. O dělení fakult také například
hovořil v předvolební vystoupení budoucí
rektor prof. Dvořák. Jmenoval uměnovědné katedry. Já se však domnívám, že pokud by k nějakému
dělení skutečně došlo, pak půjde jiným
směrem. Znovu opakuji, katedry by měly
dbát na průhlednost vzniku zisku, hlídat si své výkony a akreditace. Filologickým oborům by se mohlo
snadno stát, že by se mohly ocitnout v hlubokém osamocení a
trudomyslném rozjímání o čistotě svých
oborů. Domnívám se, že možnost dělení fakulty by se měla stát předmětem diskuse
i na tomto shromáždění. Které katedry k sobě více patří naznačuje i dnes
už hotový plán budoucí dislokace FF.
Co se týče studentů. Pobavila mě jistá nadsázka na volebního
plakátu do studentské komory senátu. Studentka se ptá, zda i ostatní nemají
pocit, že je jim čepováno pod míru. Potud volná parafráze. Na posledním
zasedání kolegia děkana bylo sděleno tajemníkem fakulty, že částka na
stipendijním fondu se pohybuje ročně kolem 700-800 tisíc korun. Zda je to
částka velká nebo malá při současném stavu studentů - teď ke čtyřem tisícům -
nechám na vašem posouzení. Rovněž nechám na vás, abyste si sami odpověděli na
otázku, zda máte dočepováno na správnou míru. Rozhodně by alespoň 2/3 těchto
prostředků měly být využity systémově.
V systému vedení bych očekával, že v budoucím
tříletém období se opět obnoví funkce kolegia děkana, které by nemělo být tvořeno
více než dvacetičlenným týmem lidí jak je to v současnosti. Toto grémium
nemá šanci se kompletně sejít ani jednou za tři roky
v přepokládaném čtvrtročním cyklu.
Kolegium by mělo sestávat ze členů akreditačních komisí, grantových
komisí, měli by tam mít každý měsíc možnost vyjádřit svůj názor na fakultu
zástupci studentů a senátu. Systém uzavřených týdenních porad ztrácí zpětnou
vazbu s děním na fakultě. Vedení fakulty by mělo být nejméně jednou za
měsíc přímo konfrontováno s fakultní realitou tak, aby mohl být
využit potenciál různých názorů
na chod věcí veřejných. Současný stav, kdy styk s fakultou probíhá
především systémem týdenních zápisů z porad zasvěcených,
nepokládám za dobrý. Kolikrát se důležitá informace ztrácí v množství
zápisů. A navíc, může se stát, že zápisy
ne vždy vystihnou podstatu věci.
A tak bych mohl pokračovat dál: v diskusi se by bylo
záhodno se vyslovit ke grantům, k systému možné motivace mladých lidí na
fakultě. Ale to je dál už otázka volebního programu, který bude zveřejněn.
Závěr mého vystoupení: reakcí na problémy na filozofické
fakultě by nemělo být pouhé dílčí a
nesystémové přijetí dvou účetních navíc. Fakulta by se měla dostat z vleku
dobře míněných rad zvenčí. Role děkana spočívá v tom, aby nastavil vzájemně provázaný a průhledný systém správy
věcí veřejných filozofické fakulty.
Jádrem systému musí být průhledné a veřejně kontrolovatelné financování.
Některé kroky jsem se pokusil naznačit.
Mým přáním by bylo, aby se FF začala zajímat o věci veřejné. Ale i to je
věcí systémovou.
Jestliže se z virtuálních peněz za výkony kateder stanou konkrétní účty a pokud vím, informační
systém SAP to umožňuje, pak se katedry
začnou zajímat o to, kam budou své finance investovat a jak je
s jejich financemi nakládáno. Všichni vedoucí pracovníci by měli vědět, že
jejich rozhodování o věcech veřejných je pod veřejnou kontrolou.
Neměla by to však být jen proklamace. Děkan by měl tento
systém nejen iniciovat, ale měl by svojí osobní invencí vytvářet základní zdroj
jeho energie.
Doc. PhDr. ZDENĚK PECHAL, CSc. (*1957)
·
Zabezpečuje předměty: Ruská literatura XX. století, Úvod do studia
literatury, Osobnosti ruské lit. XX. století, Analýza literárního textu,
Moderní ruská literatura;
·
Rozsah pracovního poměru: hlavní - plný - interní;
·
Adresa zaměstnvavatele: FF UP Olomouc, Křížkovského
10, 771 80 Olomouc;
·
Údaje o získaném vzdělání: FF UP Olomouc, 1982, na základě obhajoby práce Gogol
a Dostojevskij udělen titul PhDr.
·
Údaje o působení od ukončení VŠ: 1982 - 1986: interní aspirantura FF UP Olomouc, 1986 -
1997: odborný asistent na katedře slavistiky (rusistiky) FF UP Olomouc, od r.
1997 docent téže katedry;
·
Získané tituly:
interní aspirantura FF UP Olomouc, obhajoba na FF UK v Praze, na základě
disertační práce Cesta M. Gorkého k románu udělena vědecká hodnost kandidáta
věd o umění CSc. v oboru slovanských literatur, 1989.
·
Habilitace:
Na základě habilitační práce Hra v románu Vladimíra Nabokova
byl v r. 1997 jmenován docentem v oboru ruská literatura.
·
Nynější působení: katedra slavistiky FF UP. Přednáší jako docent ruské literatury –
ruskou literaturu XX. stol., teorii literatury, vede semináře z ruské
literatury. Externě působil na Fakultě technologické ve Zlíně, kde přednášel
světovou literaturu a vedl semináře. Od r. 1997 je proděkanem FF UP v Olomouci,
člen vědecké rady FF UP, člen literárněvědné společnosti, Česká asociace
rusistů. Účastní se vědeckých konferencí, přednášel v Berlíně, Petrohradě,
Lipsku, Lublinu a Opolí, Greifswaldu, Durhamu. Publikuje v
odborných časopisech i denním tisku. Redaktor vědecké ročenky Rossica Olomucensia. Člen
řešitelského týmu výzkumného záměru Pluralita kultury a demokracie. Člen
oborové rady FF UP a FF UK – slovanské literatury.
Významnější publikace posledních let: Knižní
monografie:
·
Hra v románu Vladimira Nabokova. Olomouc 1999.
209 s. ISBN 80-7067-933-6.
Skripta:
·
Malý
terminologický slovník literárněvědných ekvivalentů. … kolektiv autorů. O.
1999. ISBN 80-244-0024-3.
·
Poetika epiki Andreja Platonova i žanr choždenija. In: : Rossica Olomucensia XXXVII
(za r. 1998), Olomouc 1999. s. 17-24.
ISBN 80-7067-994-8.
·
Lolita a demiurg hry Vladimir Nabokov. In: Svět literatury. 1999. 18. s. 54-76.
·
… kolektiv
autorů. Malý terminologický slovník literárněvědných ekvivalentů. Olomouc 1999,
59 s.
·
Parodija predpolagajemogo u A.S. Puškina. In: Litteraria Humanitas VII, A.S. Puškin v evropských kulturních
souvislostech. Brno 2000. s. 103-106. ISBN 80-210-2300-7.
·
Teatr marionetok vseobščej ustalosti
materii. In: Rossica Euroslavica
2/98-99. Praha 2000, s. 37-49. ISSN
1211-7234.
·
Cennosti v russkoj literature. Krasota, moral´, smech, svjatost´. In. Rossica Olomucensia XXXVIII.
Olomouc 2000. s. 15-26. ISBN 80-244-0116-9.
·
Dostojevského Dvojník a Kafkova Proměna (1. část). In. Rossica Olomucensia XXXIX. Olomouc 2001. s. 157-168. ISBN
80-244-0325-0.
·
Nabokovův zapomenutý
hráč Timofej Pnin. (rec. Nabokov, V.: Pnin. Paseka 2001). In. Aluze, 2,
2001. s. 115-118. ISSN 1212-5547.
·
Kontexty podvojné
osnovy Nabokovovy povídky Jaro ve Fialtě.
In: Host, 6, 2002. s. 60-65. ISSN 1211-9938.
·
Realizm i dejstvitel´nost´. In: Rossica Olomucensia XL. Olomouc 2002. s.103-110. ISBN
80-244-0538-5.
·
Dostojevského Dvojník a Kafkova Proměna. In: Rossica
Olomucensia XLI. Olomouc 2003 s.91-102. ISBN
80-244-0694-2.
·
Roman Vladimira Nabokova: Prijem prosvečivanija kak element kompozicionnyj i stilevoj. Uiversitas Comenia. Philologica. LVII. UK
Bratislava. s. 283-290. ISBN 80-223-1808-6.
·
Kotil Letajev Andreje Bělého jako polyfonie metamorfózy. Litteraria Humanitas. Moderna,
avantgarda, posmoderna. MU Brno. 2003. s. 201-208.
·
Fenomen emigranta v romane Vladimira Nabokova i prijem prosvečivanija mira "rodnogo doma" i mira "čužbiny". Russkoje zarubež´je - duchovnyj i kul´turnyj fenomen. Moskva. 2003. s. 99-107.
·
Dvojnik F.M. Dostojevskogo. Olomoucko-grackije slavističeskije čtenija. Olomouc
2004. s. 53-68.
·
Polyfonní kontext
Kotika Letajeva jako
problém interpretační. Stříbrný věk ruské literatury. Praha 2004. s. 89-97.
·
Повесть
Котик Летаев
как
полифония
метаморфозы. In: Поэтики
Белого. Katowice 2005. s. 199 – 214. ISBN
83-7164-444-2.
·
Художественный
образ города
в русской литературе.
In: Rossica
Olomucensia XLII. Olomouc 2004. s. 27 – 36. ISBN
80-244-0830-9.
·
Realita
Nabokovovy povídky. In: Tvar 2/12/04/20. s. 22/23.
·
Anotace prací, děl a projektů:
·
Hra v románu Vladimira Nabokova. Olomouc 1999. 209 s. ISBN 80-7067-933-6. /Studia a knížka o V. Nabokovovi podává ucelený výklad románového umění tohoto
rusko-amerického spisovatele. Zabývá se především fenomény dětství, dospělosti,
vyhnanství, iluze, návratu, obrany, hry. Práce podává výklad Nabokovovy metafory a obraznosti.
Z ohlasů děl
a publikací:
·
Zločevskaja, A.V.: Chudožestvennyj mir V. Nabobova i russkaja
literatura XIX v.: genetičeskije svjazi,
tipologičeskije paralleli i
oppozicii. Moskva 2002.
·
V.V. Nabokov. Bibliografičeskij
ukazatel´. Rossijskaja akademija
nauk. Nabokovskij fond. M. 2001. s. 188.
·
Opera Slavica. X.
2000 2. s. 64, Opera Slavica. X. 2000 1. s. 63-64
·
Przegląd rusycystyczny, 1998, 2, s.
180-183
·
Pro et contra. Sankt
Peterburg 1997. s. 953